Odhady

Pro správné vypracování posudku potřebuje odhadce řadu údajů, které mu Vy jako zadavatel musíte předem sdělit. V soupisu níže jsou uvedeny dokumenty, které by měl odhadce mít k disposici. Důležité je také vědět, že odhad se provádí podle stavu nemovitosti, ke dni ocenění a to ne podle zápisu v katastru, ale podle skutečného stavu. Proto je nedílnou součástí i návštěva a prohlídka nemovitosti.

Požadované dokumenty :

  • výpis z Katastru nemovitostí
  • kopie snímku katastrální mapy, výpis z cenové mapy
  • předchozí znalecké posudky
  • smlouvy osvědčující nabytí nemovitosti (kupní smlouva, smlouva o převodu práv)
  • smlouvy omezující vlastnická práva (věcná břemena, zástavní smlouvy)
  • projektová nebo výkresová dokumentace, geometrický plán
  • stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, informace o stáří budovy
  • smlouvy o pronájmech
  • fotodokumentace
  • Návštěva odhadce na místě

Pochopitelně je jasné, že se po letech řada dokumentů nedá dohledat, nelze zjistit jak dlouho je objekt v užívání nebo se odhad provádí až poté, kdy je nemovitost převedena na nového majitele a návštěva odhadce tak již většinou není možná. S tím vším si ale musí umět odhadce poradit.

Pro zjednodušení jsme připravili zadávací formulář. Jeho vyplněním získáme informaci, které dokumenty jsou k disposici a které nikoliv. Formulář je opatřen řadou vysvětlivek a komentářů.

Ještě pro ujasnění : termíny ocenění, odhad nebo posudek označují v podstatě to samé. Provádí je odhadce, což je osoba s ŽL na oceňování věcí nemovitých. Protože jde o živnost vázanou, musí její držitel naplňovat kritéria odbornosti. Pokud jsou termíny doplněny o slovo „znalecký“ musí tento odhad vypracovat znalec v daném oboru, jmenovaný např. krajským soudem. Jde v podstatě o vyšší stupeň odbornosti, znalec musí splňovat další morální kritéria a je pod kontrolou ministerstva spravedlnosti.

Jaký je tedy rozdíl mezi oceněním a znaleckým odhadem ? Pokud bychom to zjednodušili pak v obou případech musí odhadce i znalec navštívit dotyčnou nemovitost, shromáždit dostupné dokumenty a provést výpočty podle stejné metodiky. Ve výsledku je rozdíl pouze v razítku a znalecké doložce. Určitě to podle nás nemá mít vliv na cenu a rychlost vyhotovení posudku.

Znalecké posudky vyžadují nejčastěji finanční úřady a soudy. Při prodeji zkoumá finanční úřad zda nebyla nemovitost prodána pod cenou a vyměřuje daň z ceny vyšší. Znalecké posudky jsou požadovány při převodech majetku a někdy i pro dědická řízení. Hypoteční ústavy požadují také znalecký posudek a to většinou od svého smluvního znalce.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *